Švýcarsko

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Švýcarská konfederace Schweizerische Eidgenossenschaft Confédération suisse Confederazione Svizzera Confederaziun svizra Confoederatio Helvetica
vlajka znak
Hymna: Schweizerpsalm
Geografie
Hlavní město:	Bern
Rozloha:	41 285 km² (132. na světě) z toho 4,1 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Dufourspitze (4634 m n. m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	7,8 milionu (94. na světě, 2009)
Hustota zalidnění:	189 ob. / km²
HDI:	▲ 0,955 (vysoký) (10. na světě, 2007)
Jazyk:	němčina 63,7 %, francouzština 20,4 %, italština 6,7 %, rétorománština 0,5 %
Náboženství	katolíci 41%, protestanti 40 %
Státní útvar
Státní zřízení	Federativní republika (oficiálně konfederace)
Vznik	1. srpna 1291 (podle legendy z 19. století 1. srpna 1291)
Spolková rada	Eveline Widmer Schlumpf Simonetta Sommaruga Ueli Maurer Didier Burkhalter Micheline Calmy-Rey (prezidentka) Johann Schneider-Ammann Doris Leuthard
rozhodování a reprezentace	předsedu vlády Švýcarsko nezná, vláda rozhoduje v konsensu nebo hlasováním, její rozhodnutí jsou ale podřízena lidu a parlamentu; reprezentační funkci spolkového prezidenta vykonává, vedle svých dalších funkcí, každý rok jiný spolkový rada
Měna	Švýcarský frank (CHF)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	756 CHE CH
MPZ	CH
Telefonní předvolba	+41
Národní TLD	.ch

Švýcarská konfederace či Švýcarské spříseženství, krátce Švýcarsko (zastarale Švýcary) – německy Schweizerische Eidgenossenschaft, Schweiz, francouzsky Confédération suisse, La Suisse, italsky Confederazione Svizzera, Svizzera, rétorománsky Confederaziun svizra, Svizra, latinsky Confoederatio Helvetica, Helvetia – je vnitrozemní stát ve střední Evropě. Švýcarsko leží mezi Bodamským jezerem na severovýchodě, Ženevským jezerem na západě, Horním a Alpským Rýnem na východě a Rýnem na severu, Jurou na severu a jižními Alpami. Švýcarsko sousedí s následujícími státy, se kterými má hranice suchozemské hranice: s Itálií je 734,2 km, s Francií 571,8 km, s Německem 345,7 km, s Rakouskem 165,1 km (přerušena Lichtenštejnskem) a s Lichtenštejnskem 41,1 km; celkem 1857,9 km.

Tato federace 26 kantonů má 7,92 milionů obyvatel, z toho je více jak 1/5 cizinců. Švýcarsko je členem Rady Evropy, OSN, EFTA, OECD a WTO a součástí schengenského prostoru. Jednání o vstupu do EU občané v referendu odmítli, Švýcarsko je tak s Lichtenštejnskem nečlenským státem ve střední Evropě.

Švýcarsko

Historie

Moderní Švýcarsko vzniklo v první polovině 19. století. Tehdejší elity do přelomu 18. a 19. století spolu soupeřících států, (kantonů), z nichž některé již byly členy starého spolku, se po posledním ozbrojeném konfliktu, 27 denní válce Sonderbundkrieg v roce 1847, odhodlaly ukončit tuto staletou tradici válčení. Podle vzoru několika předcházejících menších svazků se dohodly o vytvoření „národa vzešlého z vůle“ – německy „Willensnation“. V roce 1848 tyto snahy vyvrcholily změnou státního zřízení z konfederace na federaci, jejímž základem je spolková ústava (revidována 1874) zejména v oblasti rozšíření politických práv. K tomuto kroku vedly vedle ekonomických důvodů i důvody politické a obranné, neboť na území konfederace do té doby válčily nejen kantony a města mezi sebou, ale i mnohé tehdejší mocnosti Evropy. Menší správní celky totiž samy o sobě nemohly jednotlivě obstát jak ekonomicky, tak ani vojensky. Mimo spojenectví zvolily i směr zahraniční politiky, která ustanovovala Švýcarsko jako přísně neutrální, tedy neúčastnící se ve vojenských blocích. Zároveň konfederace začala budovat silnou spolkovou armádu určenou pro případnou vlastní obranu – jak komentuje anglické „neutral but heavily armed“.

Uvědomění národa

Důležité bylo pro Švýcary poznání, že války nevedou k prosperitě a spokojenosti lidu. Poznání na svou dobu revoluční, které se v ostatních státech Evropy prosadilo teprve až o století později, po ukončení 2. světové války. Ve Švýcarsku (kde „občan je nejvyšším suverénem“) a některých státech USA byl běžný vliv lidu na politiku státu již od posledních desetiletí 19. století. Ostatní evropské státy dospěly k tomuto taktéž, ale až o století později, kdy se v ostatní Evropě začíná diskutovat o participaci občanů na politice.

Banky a finančnictví

Ve finančních službách (banky, pojišťovny, zakládané s rozvojem průmyslu a železnice) se Švýcarsko stalo mezinárodním pojmem. Započínající ekonomický rozmach země, sice zpomalený 2. světovou válkou, umožnil po jejím ukončení rychlý rozvoj a prosperitu.

Ekonomika

Švýcarské bankovky

Ještě v 19. století bylo Švýcarsko jen v některých oblastech hospodářsky vyspělým státem, vynikalo však v řemeslech a průmyslu (zpočátku hodinářství, které vzniklo jako zimní zaměstnání zemědělců). Malé a jemné přístroje, které nevyžadovaly velkou dopravu materiálů a suroviny, daly základ přesnému strojírenství a později i těžkému. Současně s tímto se rozvíjí obory chemie a farmacie). I zemědělství se s rozvojem průmyslu rozvíjí, stoupá produkce a zpracování potravin (např. proslavené sýry, čokolády).

Pro udržení ekonomiky hovoří i integrovaná specializovaná ekonomika, špičkový průmysl, produkční a distribuční systémy a finančnictví) na trzích Evropy a celého světa.

Státní zřízení

Podrobnější informace naleznete v článku Politický systém Švýcarska.

Občan

Politickou, zákonodárnou – ale i výkonnou – moc na úrovni obcí, kantonů a konfederace představují občané, jimž jsou podřízeny i jejich parlamenty (spolkový, kantonální, městské), někde nazývané radou (kantonální, městská, obecní) – "občan je nejvyšším suverénem".

Suverénem na úrovni obcí/měst, kantonů a na úrovni spolkové – je lid, tedy občané, jimž podléhají s konečnou platností všechna rozhodování, což je zakotveno ve spolkové ústavě a ústavách kantonů:

• o zákonech a ústavách
• o věcných záležitostech

V praxi je zvykem, některá práva – podle oblasti a zájmů – propůjčit reprezentantům. Jedná se ale vždy o propůjčení dočasné a záleží na spokojenosti občanů, jestli si tu či onu pravomoc nevrátí do svých výlučných kompetencí.

Politická práva občana

K politickým právům občanů – na úrovni obcí/měst, kantonů a úrovni spolkové patří:

• referendum, (právo veta) jehož rozhodnutí jsou pro reprezentanty závazná:
  • povinné, při změnách ústavy
  • fakultativní, při změnách zákona, (pokud se pro referendum během 100 dní vysloví nejméně 50 000 voličů, nebo 8 kantonů, uskuteční se celostátní hlasování o tomto zákoně)
• iniciativa, (návrh zákona) pro reprezentanty závazná, tedy pokud během 18. měsíců iniciátoři „iniciativy“ získají podpisy 100 000 voličů, uskuteční se celostátní hlasování o navrhovaném zákoně
• petice, která je pozůstatkem z ještě nevyvinuté demokracie počátku 19. století

volební právo:

• aktivní – volit
• pasivní – být kandidován a zvolen
• hlasování - vyjádřit se k předkládanému návrhu

Poměrný systém

Původní starší většinový systém v reprezentativní části politiky během 19. a 20. století nahradil systém poměrný. Tato – ve vyspělých demokraciích bežná – forma zaručuje účast i těch, kteří jsou mnohde jinde stále ještě z reprezentativní politiky vyloučeni. Jedním ze základů jeho fungování je kolegialita a konkordance, tedy nutnost, ne-li samozřejmost („společenská objednávka“), najít věcná řešení a to přes často rozdílná stanoviska, názory a zkušenosti.

Rovnoprávnost žen

Zajímavostí je, že na spolkové úrovni bylo volební a hlasovací právo pro švýcarské ženy ustaveno až v únoru roku 1971. Předtím volili a hlasovali pouze muži starší 20 let, v 19. století ale jenom pokud byli schopni vojenské služby.

Na kantonální úrovni to trvalo zrovnoprávnění žen ještě déle. V roce 1990 bylo hlasovací právo pro ženy zavedeno i v Appenzellu Innerrhodenu a to i přes odpor voličů (mužů) rozhodnutím nejvyššího soudu.

Kantony

Švýcarsko je federací 26 autonomních kantonů. Formálně je plnými kantony jen 20 z nich, zatímco zbývajících 6 je polokantony. Postavení kantonů a polokantonů se v míře autonomie nijak neliší, rozdíl je jen v počtu zástupců ve stavovské radě. Každý z těchto celků má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet i ústavu, podobně jako je tomu ve spolkových zemích Německa nebo státech USA.

Spolkový parlament

Spolkový parlament

Stavovská rada

Národní rada

Spolkový parlament je dvoukomorový a tvoří jej Stavovská a Národní rada. Pro vstup do parlamentu neexistuje žádná procentuální hranice. Tyto komory volí nejvyšší spolkový výkonný orgán, sedmičlenou spolkovou radu. Spolková rada je volena na základě principu Konkordance tj. začlenění pokud možno největšího podílu stran do vlády. Momentálně mají strany podílející se na vládě (zastoupené ve Spolkové radě) 217 z 246 křesel v parlamentě. Členové parlamentu i Spolkové rady jsou voleni na 4 roky.

Stavovská rada

Stavovská rada (Ständerat) má 46 členů (2 reprezentanti za každý kanton, 1 za půlkanton). Způsob volby do Stavovské rady je v kantonální kompetenci, reprezentanti se tedy volí v každém kantonu jiným způsobem.

Národní rada

Národní rada (Nationalrat) má 200 členů (členové jsou voleni proporčním systémem v každém kantonu zvlášť).

Prezident

Prezident konfederace je volen Sjednoceným spolkovým parlamentem (obě komory se při těchto příležitostech sloučí) ze členů Spolkové rady na jeden rok.

Federace

Pamětní listina revize federální ústavy Švýcarska (1874)

Švýcarsko je federace (románské úřední jazyky v názvu státu stále užívají historické označení konfederace). Federací tvoří 26 spolkových států.

• Ústavní listiny ve Švýcarsku
• 

  Federální ústava Švýcarska

• 

  Federální ústava
  Švýcarska

• 

  Federální ústava
  Švýcarska

• 

  Ústava kantonu
  St. Gallen

Jazykové oblasti ve Švýcarsku
šedá - německá
modrá - francouzská
hnědá - italská
olivová - rétorománská

Jazykové oblasti

Švýcarsko již ve své ústavě přijaté v 19. století deklarovalo rovnoprávnost jazyků původně žijících obyvatel. Zákonem zaručené je právo na komunikaci se spolkovými úřady ve všech úředních jazycích. Švýcarsko má tedy čtyři úřední jazyky. Dobrovolně, podle svých možností, se přidávají i některé další úřady na úrovni kantonů a obcí. S pokračující integrací cizinců a imigrantů úřady umožňují komunikaci i v jiných jazycích. Hojně rozšířeným jazykem je také angličtina.

Všeobecně rozšířeným omylem je názor, že všichni Švýcaři hovoří všemi čtyřmi úředními jazyky své země. Např. Švýcaři, jejichž mateřštinou je němčina, se ve škole sice většinou učí jako první cizí jazyk francouzštinu a jako další angličtinu (v některých kantonech je tomu naopak), ale italsky již mluví jen málokterý z nich.

Němčina

Němčinou hovoří 63,7% obyvatel. Němčina je hlavním úředním jazykem na severu, ve středu a na východě Švýcarska (celkem ve 13 kantonech a 6 polokantonech včetně kantonu Graubünden) a dále druhým úředním jazykem v kantonech Fribourg a Wallis. V německy mluvících částech se v běžném styku používá švýcarská němčina, jeden z alemánských dialektů.

Francouzština

Francouzštinou hovoří 20,4% obyvatel. Francouzština je hlavním úředním jazykem v 6 kantonech (Fribourg, Jura, Neuchâtel, Vaud, Wallis, Ženeva) a druhým úředním jazykem kantonu Bern.

Italština

Italštinou hovoří 6,7% obyvatel. Italština je hlavním úředním jazykem v kantonu Ticino a druhým úředním jazykem kantonu Graubünden.

Rétorománština

Rétorománštinou hovoří 0,5% obyvatel. Rétorománština je třetím úředním jazykem kantonu Graubünden. O rétorománštině se někdy hovoří jako o poloúředním (polooficiálním) jazyce. Právo na komunikaci se spolkovými úřady v tomto jazyce mají pouze lidé, pro něž je rétorománština jazykem mateřským. Toto právo získali navíc rétorománsky hovořící Švýcaři až po referendu v roce 1996, teprve tehdy dostala rétorománština status úředního jazyka (do té doby byla od roku 1938 pouze národním jazykem Švýcarska. Do této doby mohli Švýcaři komunikovat s úřady rétorománsky pouze na kantonální úrovni v kantonu Graubünden).

Hospodářství

Síla a základ švýcarské ekonomiky je v malých a středních firmách, které vytvářejí přes 90% jejího HDP.

Průmysl

Švýcarsko v průběhu rozvoje změnilo z převážně zemědělsky orientovaného státu (kantonů) ve stát s rozvinutým průmyslem různého charakteru: hodinářství, přesné a jemné strojírenství, přístrojová technika, chemický průmysl, potravinářský průmysl, farmaceutický průmysl, lékařské přístroje a vybavení aj.

Věda a výzkum

Ve Švýcarsku má sídlo mnoho renomovaných vědeckých a výzkumných společností, které se zabývají činností v různých oblastech vědy, např. CERN pro jaderný výzkum, HFSJG (High Altitude Research Stations Jungfraujoch and Gornergrat) pro výzkum kosmického záření a jiných výzkumů ve velkých nadmořských výškách, díle pak veřejné vzdělávací instituce (univerzity, polytechnika), instituty velkých společností, aplikace výzkumu v praxi atd.

Služby

Patrně nejznámější oblastí služeb ve Švýcarku je bankovnictví, známé bankovním tajemstvím udržované i přes tlaky konkurence (USA, nověji Londýna ale i Německa) je oslabit. Významnou bankou je UBS (největší švýcarská a jedna z největších na světě), Credit Suisse (druhá největší) a mnoho dalších. Zajímavostí jsou soukromé bankovní domy, kde jejich majitelé ručí celým svým jměním. Do této oblasti patří i pojišťovny jako jsou Winterthur, Zürich, Baloise aj.

Turistika

Turistika v Alpách je po rozvoji dopravy a tím i dostupnosti do hor, k jezerům atd. významnou oblastí hospodářství Švýcarska neboť na sebe váže množství činností, které s ní souvisí: hotely, penziony, privátní ubytování, restaurace, sport, kultura

Doprava

Doprava je spojujícím odvětvím pro celé hospodářství, propojující infrastrukturu Švýcarska.

• hustá sít silnic a dálnic, silnice přes průsmyky (pass), tunely, poštovní autobusy (Postauto)
• městská a aglomerační doprava, autobusy, příměstské rychlodráhy (S-Bahn), systémy dopravních sítí
• železnice, lanovky: SBB-CFF-FFS a další, horské dráhy, horské lanovky
• přeložení ze silnice na železnici, zejména tranzitní dopravy
• letecké společnosti, Swiss (Swiss International Air Lines), nově vzniklé nizkonákladové společnosti („Swissair without air“), letiště

Turistika

Turistika přispěla v 19. a 20. století k rozvoji těch nejchudších částí Švýcarska, Alp. Zpočátku záležitost patřící bohaté aristokracii se v druhé polovině 20. století stala záležitostí dostupnou pro širokou oblast obyvatel planety.

K nejnavštěvovanějším místům patří :

• Alpy – Švýcarské Alpy, Arosa, Davos, Engelberg, Bernské Alpy, Jungfrauregion >swissworld, St. Moritz, Zermatt a Matterhorn >swissworld, …
  a jezera – Bodamské (Bodensee), Curyšské (Zürichsee), Lucernské (Vierwaldstättersee), Lago Maggiore, Luganské (Lago di Lugano), Thunské (Thunersee), Ženevské (Lac Léman), …
• francouzská část – Lausanne, Ženeva, …
• italská část – Locarno a Ascona, Lugano, …
• německá část – Basilej, Bern, Curych, Lucern, …, Ballenberg, …

Švýcarské speciality, zajímavosti : Glacier Express, SBB-CNF-FFS, …

Nejznámější tradiční švýcarská jídla : fondue ze sýra, Raclette, Rösti, …

Topografie, satelitní pohled

Topografie Švýcarska, satelitní pohled

Mapa

Mapa Švýcarska s kantony, jejich hlavními městy, většími jezery a řekami

Související články

• Švýcarská vlajka
• Švýcarský znak
• Evropa | Zeměpis
• Politický systém Švýcarska
• Politická práva | Demokracie
• Židé ve Švýcarsku

Externí odkazy

• map.search.ch Interaktivní mapy Švýcarska (včetně měst a obcí)1
• swissgeo.ch Interaktivní mapy Švýcarska (včetně měst a obcí)2
• swissworld.org Mnoho informací o Švýcarsku, v mnoha světových jazycích
• Švýcarsko - internetový průvodce
• Schweiz Tourismus, turistické informace o Švýcarsku
• Switzerland - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Switzerland (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: Switzerland [online]. U.S. Department of State, 2011-07-01, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• CIA. The World Factbook - Switzerland [online]. REV. 2011-08-16, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
• Zastupitelský úřad ČR v Bernu. Souhrnná teritoriální informace: Švýcarsko [online]. Businessinfo.cz, 2010-05-03, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky) 
• DIEM, Aubrey, a kol. Switzerland [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Souřadnice: 45.8°-47.8° S, 5.9°-10.5° V