Češi

Češi

1. řada: Jan Ámos Komenský • Jan Hus • František Palacký Jan Evangelista Purkyně 2. řada: Karel IV. • Alfons Mucha • Vratislav II. Bedřich Smetana
Populace
odhadováno 11–12 milionů[1]
Země s významnou populací
Česko 9249777 k 1.3.2001 (dle sčítání lidu 2001) [2] Další státy s významnou populací:
Spojené státy americké 1 462 413 [3] Kanada 79 915 [4] Německo 20 000-50 000 Slovensko 46 000 Argentina 38 000 Austrálie 21 196 [5] Rakousko 20 000 Švýcarsko 20 000 Ukrajina 11 000 Francie 10 731 (1990) Chorvatsko 10 510 (2001) Izrael 8 000 Švédsko 7 175 (2001) Spojené království 6 000 Irsko 5 278 [6] Španělsko 5 622 (2006) Rusko 5 000~6 000 Brazílie 5 000 [7] Nizozemsko 3 500 Rumunsko 3 339 Polsko 3 000 Jihoafrická republika 2 300 Srbsko 2 211 (2002) Mexiko 2 000
Jazyk(y)
čeština
Náboženství
bez vyznání 61 %, katolicismus 26 %, protestanství 1,2 %, husitství 1 %[8]
Příbuzné národy
západní Slované

Češi jsou západoslovanský národ a etnikum, obývající hlavně Českou republiku; menší komunity žijí na Slovensku, USA, Brazílii, Kanadě, Rakousku, Německu, Rusku, Ukrajině (tzv. Volyňští Češi), Chorvatsku, Srbsku a Rumunsku.

[editovat] Počet, jazyk a náboženství

Osob hlásících se k české národnosti je dohromady okolo jedenácti miliónů. Většina Čechů žije v České republice. Počet Čechů v jiných státech je odhadován na stovky tisíc až miliony.^[1]

Češi hovoří většinou češtinou, západoslovanským jazykem. Nábožensky jsou nejednotní. V České republice převažují lidé bez vyznání (61%), z věřících se nějvětší část Čechů (84%) hlásí k římskokatolické církvi. Dále se také věřící Češi hlásí k Českobratrské církvi evangelické (3.8%), či Církvi československé husitské (3.3%).^[8]

[editovat] Etnografické skupiny

Hanačka v kroji

Valach od Vsetína a Brumova okolo roku 1787

K Čechům jako národu se hlásí mnoho příslušníků etnografických skupin v Čechách (Chodové, Plzeňáci, Blaťáci, Doudlebi) na Moravě (Horáci, Hanáci, Moravští Slováci, Podlužáci, Valaši, Laši a další) i Slezsku (Goralové).^[9] Tyto skupiny se v minulosti lišily některými kulturními rysy a dialektem. Rozdíly mezi nimi se začaly, zejména po druhé světové válce, stírat, některé krajové zvláštnosti se však dosud udržují.

[editovat] Etnogeneze

Etnogeneze Čechů započala v 10. století, kdy došlo ke sjednocení západoslovanských kmenů, usídlených od 5. a 6. století na území Čech (Čechové, Děčané, Doudlebi, Charváti, Chebané, Litoměřici, Lučané, Zličané a další), kmenem Čechů pod vládou rodu Přemyslovců. Po připojení Moravy k přemyslovskému státu v první polovině 11. století se začal formovat středověký český „národ“^[10] zahrnující i moravské západoslovanské kmeny (sjednocené už na počátku 9. století)^[11] a slezské Holasice. Od 13. století započala německá kolonizace českých zemí, jejímž důsledkem bylo prakticky celé pohraničí německojazyčné a několik německých jazykových ostrovů vzniklo i uprostřed českojazyčné oblasti.

Moderní národ Čechů se začal konstituovat od konce první poloviny 19. století.^[12] Po skončení druhé světové války došlo v důsledku odsunu Němců z Československa na území Česka k vytvoření národnostně homogenního státu. V důsledku této změny Češi procházejí vývojem od národa středoevropsko-východního typu (obranné společenství, vymezené kulturně a jazykově, „společenství krve“) v národ západoevropského typu (státně-národní identifikace).^[13]

[editovat] Moravská a slezská národnost

V roce 1991 se dříve jednotná česká národnost rozložila na českou, moravskou a slezskou. (Národnosti přestaly být úředně předepisovány a vázány striktně na jazyk.)^[14] V té době to vyvolalo velké překvapení.^[zdroj?] Zatímco při sčítání lidu v roce 1991 se přihlásilo k moravské národnosti 1 362 313 občanů České republiky, tj. 13,2 % obyvatelstva, v posledním sčítání lidu v roce 2001 došlo výraznému poklesu a k moravské národnosti se hlásilo 380 474 občanů ČR tj. 3,7 % obyvatelstva. Ve srovnání s rokem 1991 se při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo téměř milion osob opět k národnosti české.^[15]

Stejně tomu tak bylo u národnosti slezské, k níž se v roce 1991 hlásilo 44 446 osob a v roce 2001 již 10 878 osob.^[16]

V současnosti je otázka samostatné moravské národnosti, odlišné od národnosti české, spojována se snahami o nezávislost Moravy. Podle politické strany Moravané je existence zvláštní moravské národnosti jedinou možností, jak tohoto cíle dosáhnout.^[17][18] Politická strana Moravané proto požadovala, aby ve sčítání lidu v roce 2011 byla moravská národnost výslovně uvedena na sčítacích arších.^[19] ČSÚ odmítl vyhovět (a vůbec předvyplnit nějakou národnost, protože by se tak zvýhodňovala před ostatními).^[20] Strana pokračuje ve svých snahách přimět obyvatele Moravy, aby se přestali hlásit k Čechům.

[editovat] Literatura

• FIALOVÁ, Ludmila; HORSKÁ, Pavla; KUČERA, Milan a kol. Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha : Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0720-0.  
• MASARYK, Tomáš Garrigue. Česká otázka. Praha : Melantrich, 1969 (první vydání z roku 1895).  
• TŘEŠTÍK, Dušan. Češi a dějiny v postmoderním očistci. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-786-5.  
• HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha : Mladá fronta, 1985.  
• HOLÝ, Ladislav. Malý český člověk a velký český národ : národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. ISBN 80-85850-97-4. S. 209.  
• TYRŠOVÁ, Renáta. Lidový kroj v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Praha : Topič, 1918. Dostupné online.  

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b} [People Policy Planning Institute (Jewish Agency for Israel)]. Annual Assessment [online]. American Jewish Year Book. vyd. American Jewish Committee, 2006, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online. (angličtina) 
2. ↑ http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/obyvatelstvo_cr/$File/e-4104-02.pdf
3. ↑ 2004 survey
4. ↑ Statistics Canada, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
5. ↑ 2006 census Data : View by Location
6. ↑ CSO - Statistics: Persons usually resident and present in the State on Census Night, classified by place of birth and age group
7. ↑ MOSCHELLA, Alexandre. Edição 214, Um atalho para a Europa [online]. Editora Globo, [cit. 2008-04-25]. Dostupné online.  
8. ↑ ^{a b} Výsledky sčítání lidu z roku 2001
9. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 69
10. ↑ z nedostatku vhodnějšího pojmenování se používá tento novodobý termín, ovšem v uvozovkách nebo ve spojení „středověký národ“, aby se do středověké reality nezanášely anachronické pojmy, související až s moderním nacionalismem
11. ↑ Hubinger a kol. (1985), str. 70
12. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm
13. ↑ http://www.sendme.cz/trestik/narodanaroddejiny.htm
14. ↑ „Ve sčítáních 1970, 1980, 1991 se národností rozuměla příslušnost k národu nebo k národnosti, přičemž bylo ponecháno každému, aby národnost zapsal podle svého vlastního přesvědčení. ... Svým způsobem mělo výjimečné postavení (z hlediska dlouhodobého) sčítání z roku 1991. Nikoliv snad změnou trendů a objektivních demografických faktorů, ale společenskou atmosférou... První sčítání po revoluci v roce 1989 dalo občanům po dlouhých letech možnost vyjádřit svobodně své postoje a názory. Projevilo se to zejména v otázkách národnosti a náboženského vyznání, mimo jiné velmi bouřlivou diskusí nad možností uvádět v zápisu o národnosti samostatně národnost moravskou a slezskou. Sčítací arch umožňoval hned od počátku jakýkoliv zápis národnosti zcela bez omezení. ... Úzkou vazbu na národnost má zjišťování mateřského jazyka, před 2. světovou válkou byla vazba jazyka a národnosti velmi významná... “ – in: Národnosti v ČR od r. 1921 (článek z listopadu 2007 na stránkách ČSÚ)
15. ↑ Český statistický úřad: Základní informace o vývoji obyvatelstva, domácností, domů a bytů, část 5. Národnost a mateřský jazyk
16. ↑ Národnost a Mateřský jazyk publikováno ČSÚ
17. ↑ http://www.moravane.cz/index.php?aktNum=3
18. ↑ http://www.moravane.cz/prohlaseni.php
19. ↑ http://www.moravane.cz/index.php?aktNum=3
20. ↑ Moravané kolonku neobhájili. Ke sčítání lidu chystají kampaň – článek z prosince 2010 v LN

[editovat] Související články

• Obyvatelstvo Česka
• Čechoameričané
• Pémové
• Moravané
• Slezané
• Volyňští Češi
• Největší Čech

[editovat] Externí odkazy

• Čechové či Češi? – jazykovědný rozbor V. Flajšhanse v časopise Naše řeč 16/1932

Tento etnologický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Bližší informace mohou být uvedeny na diskusní stránce.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Češi

Projekt Wikicitáty má sbírku citátů na téma

Češi