Jump to content

Rationelt tal

Frá Wikipedia, hin frælsa alfrøðin
Talskipanir í støddfrøði.
Grundleggjandi

{\displaystyle \mathbb {N} \subset \mathbb {Z} \subset \mathbb {D} \subset \mathbb {Q} \subset \mathbb {R} \subset \mathbb {C} }

{\displaystyle \mathbb {N} } Teljitøl {0,1,2,3..}
{\displaystyle \mathbb {P} } Primtøl { 2,3,5,7,11,.. }
{\displaystyle \mathbb {Z} } Heiltøl {..-1,0,1,..}
{\displaystyle \mathbb {D} } Desimaltøl ( 1,5; 0,454; ...)
{\displaystyle \mathbb {Q} } Rationell tøl {\displaystyle \left\{{\frac {m}{n}}:m,n\in \mathbb {Z} ,n\neq 0\right\}}
{\displaystyle \mathbb {R} \setminus \mathbb {Q} } Irrationell tøl
{\displaystyle \mathbb {R} } Reel tøl ({\displaystyle \mathbb {Z} ,\mathbb {Q} ,{\sqrt {2}},\pi })
Imaginer tøl
{\displaystyle \ \mathbb {C} } Kompleks tøl ({\displaystyle \mathbb {R} ,\mathrm {i} }),
Algebraisk tøl
Transsendent tøl

Talsløg og serstøk tøl

Nominel
Raðtøl stødd, positión {n}
Kardinaltøl {{\displaystyle \aleph _{0},\aleph _{1},\aleph _{2},\cdots }}
p-adiskt tøl
Heiltalsrøðir
Støddfrøðiligir konstantar
Stór tøl
Endaleys

Eitt rationelt tal, eisini nevnt ráðið tal, er eitt tal, sum kann skrivast við at nýta formin {\displaystyle {\frac {a}{b}}}, har bæði a og b eru heiltøl.

Hetta fevnir um bæði heiltøl og talbrot. Mongdin av rationellum tølum hevur í støddfrøðini symbolið {\displaystyle \mathbb {Q} }.

Øll onnur reel tøl verða rópt tey irrationellu tølini.

Wikimedia Commons logo
Wikimedia Commons logo
Sí miðlasavnið
Rationelt tal
Morty Proxy This is a proxified and sanitized view of the page, visit original site.