Neon

Neon
20	Ne
	10
	↓ Periodická tabulka ↓
Obecné
Název, značka, číslo	Neon, Ne, 10
Cizojazyčné názvy	lat. neonum
Skupina, perioda, blok	18. skupina, 2. perioda, blok p
Chemická skupina	Vzácné plyny
Koncentrace v zemské kůře	0,005 ppm
Koncentrace v mořské vodě	0,00014 mg/l
Vzhled	Bezbarvý plyn
Identifikace
Registrační číslo CAS	7440-01-9
Atomové vlastnosti
Relativní atomová hmotnost	20,183
Atomový poloměr	38 pm
Kovalentní poloměr	69 pm
Van der Waalsův poloměr	154 pm
Elektronová konfigurace	[He] 2s2 2p6
Elektronegativita (Paulingova stupnice)	4,0
Ionizační energie
První	2080,7 KJ/mol
Druhá	3952,3 KJ/mol
Třetí	6122,0 KJ/mol
Látkové vlastnosti
Krystalografická soustava	Krychlová
Molární objem	13,23×10−6 m3/mol
Mechanické vlastnosti
Hustota	0,901 kg/m3
Skupenství	Plynné
Tlak syté páry	100 Pa při 15K
Rychlost zvuku	435 m/s
Termické vlastnosti
Tepelná vodivost	49,1×10−3 W⋅m−1⋅K−1
Termodynamické vlastnosti
Teplota tání	−248,4 °C (24,75 K)
Teplota varu	−245,9 °C (27,25 K)
Skupenské teplo tání	0,326 kJ/mol
Skupenské teplo varu	1,84 kJ/mol
Měrná tepelná kapacita	20,786 Jkg−1K−1
Elektromagnetické vlastnosti
Standardní elektrodový potenciál	−2,71 V
Magnetické chování	Nemagnetický
Bezpečnost
	; GHS04; Varování
Izotopy
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Neon (chemická značka Ne, latinsky Neonum) je plynný chemický prvek, patřící mezi vzácné plyny. Patří mezi prvky 2. periody.

Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Bezbarvý plyn, bez chuti a zápachu, nereaktivní, naprosto inertní. Chemické sloučeniny neonu nejsou známy. V 1 litru vody se při 20 °C rozpustí 10,4 ml neonu. Při velmi nízkých teplotách je možno neon zachytit na aktivním uhlí.

Neon se snadno ionizuje a v ionizovaném stavu intenzivně září. Toho se využívá v osvětlovací technice. Neon má ve výbojkách šarlatovou barvu.

Historický vývoj

Poté, co William Ramsay objevil helium a spolu s lordem Rayleighem argon a správně oba plyny zařadil do periodické tabulky prvků, zůstalo mu volné místo před a za argonem. Podle těchto volných míst předpověděl William Ramsay v roce 1897 neon a krypton. Neon byl objeven o rok později (tedy roku 1898) Williamem Ramsayem a Morrisem Traversem, kdy William Ramsay využil nové metody frakční destilace zkapalněného vzduchu a zároveň s neonem objevil i krypton a xenon.

Neon byl pojmenován dvanáctiletým Ramseyovým synem, který se se zájmem díval na nové, šarlatově červené světlo, které vycházelo ze spektrální trubice. Syn navrhl tento prvek pojmenovat jako nový – neon.

Výskyt a získávání

Je přítomen v zemské atmosféře v koncentraci přibližně 0,0018 % (Ve 100 litrech vzduchu je přibližně 1,82 ml neonu), je tedy po argonu druhým nejrozšířenějším vzácným plynem v zemské atmosféře a pátým nejrozšířenějším plynem v suchém vzduchu. Je proto získáván frakční destilací zkapalněného vzduchu.

Další možností získávání neonu je frakční adsorpce na aktivní uhlí, při teplotách kapalného vzduchu.

Využití

Elektrickým výbojem v prostředí neonu o tlaku několik torrů (okolo 1% atmosférického tlaku) vzniká intenzivní světelné záření oranžově-červené (šarlatové) barvy. Tohoto jevu se využívá při výrobě výbojek (tzv. neonek), které slouží jako osvětlovací tělesa nebo různé světelné indikátory. Spolu s heliem lze neon využít i v obloukových lampách a doutnavkách.

Neonové svítící reklamy si získaly ve 30. letech 20. století takovou popularitu, že neon dal jméno všem svítícím trubicím, i když kromě červených jsou plněné jinými plyny, navíc u mnoha barev světlo nevydává samotný plyn, ale luminofor nanesený na vnitřní stěně trubice.

Neonové trubice se používají v různých oblastech elektrotechniky (usměrňovače, pojistky, reduktory napětí…).

Kapalný neon se využívá v kryogenní technice jako náhrada dražšího a obtížněji připravitelného kapalného helia.

Neon slouží i jako náplň do některých typů laserů.

Odkazy

Reference

1 2 Neon. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu neon na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo neon ve Wikislovníku
(česky) Chemický vzdělávací portál
(anglicky) It's Elemental – Neon
USGS Periodic Table – Neon
Atomic Spectrum of Neon

[pubchem_cid_23935-1] 1 2 Neon. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

Chladiva

CFC a další halogenderiváty	R-10 (tetrachlormethan) • R-11 (trichlorfluormethan) • R-12 (dichlordifluormethan) • R-12B1 (bromchlordifluormethan) • R-12B2 (dibromdifluormethan) • R-13 (chlortrifluormethan) • R-13B1 (bromtrifluormethan) • R-14 (tetrafluormethan) • R-20 (trichlormethan (chloroform)) • R-21 (dichlorfluormethan) • R-22 (chlordifluormethan) • R-22B1 (bromdifluormethan) • R-23 (trifluormethan (fluoroform)) • R-30 (dichlormethan) • R-31 (chlorfluormethan) • R-32 (difluormethan) • R-40 (chlormethan) • R-41 (fluormethan) • R-125 (pentafluorethan) • R-130 (1,1,2,2-tetrachlorethan) • R-130a (1,1,1,2-tetrachlorethan) • R-134a (1,1,1,2-tetrafluorethan) • R-150 (1,2-dichlorethan) • R-160 (chlorethan) • R-218 (oktafluorpropan) • R-1120 (trichlorethylen)

Uhlovodíky	R-50 (methan) • R-170 (ethan) • R-290 (propan) • R-600 (butan) • R-600a (isobutan) • R-601 (pentan) • R-601a (isopentan) • R-1150 (ethen) • R-1270 (propen)

Ostatní látky	R-610 (diethylether) • R-611 (methylformiát) • R-630 (methylamin) • R-631 (ethylamin) • R-702 (vodík) • R-704 (helium) • R-717 (amoniak) • R-718 (voda) • R-720 (neon) • R-728 (dusík) • R-732 (kyslík) • R-740 (argon) • R-744 (oxid uhličitý) • R-744a (oxid dusný) • R-7640 (oxid siřičitý) • R-784 (krypton)